|
|
Štítná žláza prasat
ŠTĚCHOVÁ, Petra
Štítná žláza je významný endokrinní orgán, který zasahuje do celé řady procesů v organizmu. Pro optimální produkci tyreoidálních hormonů je nezbytná dostatečná saturace zvířat jodem. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zásobení jatečných prasat jodem a ve štítných žlázách vybraných jedinců také morfometrické parametry. Do studie bylo zařazeno 27 kastrovaných kříženců plemen česká landrase a pietrain. Obsah jodu v moči byl stanoven pomocí spektrofotometrické metody dle Sandell - Kolthoffa. Mikroskopicky byly stanoveny parametry štítné žlázy: délka, šířka, zevní a vnitřní plocha folikulů a výška tyreocytů. Bylo také zjištěno zastoupení jednotlivých velikostních kategorií folikulů. Průměrný obsah jodu v moči byl u sledované skupiny 350,8+-184,3 ug/l, maximum 608 ug/l a minimum 76 ug/l. Optimálně bylo saturováno jodem 44,44 % jedinců, u 11,11 % byl zjištěn deficit a u 44,44 % nadbytek jodu. Průměrná délka folikulu štítné žlázy byla 149,3+-64,8 um, šířka 105,9+-50,6 um, zevní plocha 16810,6+-18030,0 um2, vnitřní plocha 14318,4+-16985,2 um2 a výška tyreocytů 6,2+-2,6 um. Ve štítných žlázách byly zastoupeny z 9,4 % malé, z 62,8 % středních a z 27,8 % velké folikuly. Ve vybrané skupině jedinců byl prokázán dopad různé saturace zvířat jodem na veškeré sledované parametry štítných žláz.
|
|
|
Proliferace a dynamika tkání během vývoje zubů a jim pribuzných patrových lišt
Rothová, Michaela ; Peterková, Renata (vedoucí práce) ; Matalová, Eva (oponent) ; Černý, Robert (oponent)
V této dizertační práci jsem se zaměřila na otázky týkající se buněčné proliferace a dynamiky tkání u tří klíčových oblastí obličejového vývoje: během potlačení nebo revitalizace zubních pupenů, které se vyvíjejí v myší embryonální dentici jako pozůstatky ztracených premolárů; během vzniku zubní papily a zubního folikulu prvního myšího moláru; a během vzniku patrových lišt na ústním povrchu tvrdého patra u myši. Buněčnou proliferaci v tvářové oblasti dolní čelisti jsme porovnávali u méně a více vývojově pokročilých myších zárodků na embryonálním dni 13,5, v období předpokládané zástavy růstu premolárového rudimentu R2. Ukázali jsme, že růst rudimentu R2 je potlačen v důsledku nízké míry buněčné proliferace a vysoké míry apoptózy. Zajímavé bylo, že při narušení Sprouty signalizace, R2 rudiment vykazoval podobnou míru proliferace a apoptózy jako progresivně rostoucí první molár. V důsledku těchto změn se R2 rudiment u Sprouty 2 mutantních myší revitalizoval a vyvinul v nadpočetný zub před prvním molárem. Dále jsme objevili, že během stádia zubního pupenu a pohárku, je zubní mezenchym velmi dynamická tkáň, a že zubní papila prvního myšího moláru vzniká pouze z omezené populace buněk původní kondenzace zubního mezenchymu. Studovali jsme identitu buněk zubní papily, které nejsou odvozené od buněk...
|
|
|
Vliv intrauterinní aplikace autoplazmy na plodnost klisen
ŠTĚRBOVÁ, Hana
Cílem této práce bylo u sledovaného souboru klisen vyhodnotit vliv intrauterinní aplikace autoplazmy na zabřeznutí v připouštěcí sezóně 2008 a 2009. Klisnám byla aplikovaná vlastní plazma vždy po inseminační dávce čerstvého spermatu a následně byla úspěšnost připouštění porovnána s kontrolním souborem klisen. Dále byl sledován vliv věku klisen na úspěšnost zabřezávání, počet dávek, velikost a umístění preovulačního folikulu a úspěšnost zapouštění v jednotlivých měsících v roce a vyhodnocena prokazatelnost rozdílu mezi úspěšností zapouštění klisen po hříběti a klisen zapouštěných poprvé. Statistické vyhodnocení bylo zpracováno s využitím kontingenčních tabulek a jednofaktorové analýzy variance (Anova). Dále byla využita regresní a korelační analýza. Všechna statistická hodnocení byla provedena v programu STATGRAPHICS Plus 5.0. Z výsledků vyplynulo, že sledování úspěšnosti zabřezávání z hlediska počtu dávek dalo stejný výsledek jako při hodnocení říjí, ve kterých klisny zabřezly. Neprokázal se statisticky významný vliv aplikace plazmy na úspěšnost zabřezávání. Pokud byl k aplikaci autoplazmy připojen ještě faktor věku, statisticky významný rozdíl zde již prokazatelný je. Tedy, byl statisticky potvrzen vliv aplikace plazmy na úspěšnost zabřeznutí u klisen ve věku do 14 let. Výsledkem další analýzy je statisticky neprokazatelný rozdíl v úspěšnosti zabřezávání mezi klisnami po aplikaci plazmy a bez její aplikace ve skupině klisen po minimálně jednom hříběti.
|
host ::
RSS.